Zdroj článku : Parlamentní listy
Trefa do černého: Buď křivě svědčili, nebo zanedbávají svou práci. Ministři Stanjura a Jurečka se před Ústavním soudem “odkopali”. A stačila jedna otázka.
Ústavní soudce Jaromír Jirsa byl svou otázkou, jakou čekali oba ministři na podzim roku 2022 inflaci, krutě přesný. Proč? Protože je to důležitá informace pro úvahu Ústavního soudu o tom, zda měla vláda důvod pro stav legislativní nouze, neboť inflace byla NEČEKANĚ vysoká. Zbyněk Stanjura jako ministr financí vypověděl, že čekal okolo pěti procent, ministr práce Marian Jurečka šest procent. A ona byla zhruba 17 procent. Má to ale jednu chybu. Česká národní banka prognózovala už na začátku srpna 2022 výši 16,2 procenta.
Že by ministři, včetně ministra financí (!), prognózu ČNB vůbec nečetli? Odpověď bude jednodušší, než se zdá. Četli, ale ignorovali. Bylo totiž před prezidentskými volbami, a přiznat, že chtějí sáhnout na důchody, určitě nechtěli. Takže před voliči mlčeli, po volbě prezidenta zneužili stavu legislativní nouze, a teď před Ústavním soudem s nejvyšší pravděpodobností – lhali. Protože pokud ne, usvědčili se ze zanedbání povinností při výkonu svých ministerských funkcí, ale pozor – ani to by neopravňovalo nahrazovat to legislativní nouzí…
Je ale nemyslitelné, aby nesledovali prognózy ČNB… Tedy spíše lhali, což v překladu znamená, že před Ústavním soudem křivě vypovídali. Aby obhájili neobhajitelné zneužití stavu legislativní nouze.
Závěr?
Ústavní soud bude mít, podle mého názoru, dvě možné cesty.
- Zjistí, že ti dva pánové zanedbali svou práci, protože nesledovali prognózy ČNB, ale pak by měl konstatovat, že to nemohou dohánět zneužitím stavu legislativní nouze.
- Neuvěří, že ministři nesledovali ve svých funkcích prognózy ČNB, jejich výpovědi označí proto za nevěrohodné, a využití stavu legislativní nouze rovněž odmítne.
Nenapadá mne zatím žádná linie, ve které by mohlo schválení změny zákona daným způsobem obstát – a to jsou tam další sporné momenty. Je smutné, že se něco podobného děje proto, aby se sáhlo na příjmy našich důchodců, a legislativní proces se “znásilňuje” v zájmu politické taktiky kohokoliv.
V každém případě byla otázka ústavního soudce Jaromíra Jirsy trefou do černého.
