
Článek: Patrik Pečénka a Honza Kubiš
Dne 4.7. 2025 zažila Česká republika jeden z největších výpadků elektřiny za poslední roky. Bez proudu se ocitla část Prahy, některá města i desítky obcí napříč republikou. Podle oficiálních vyjádření došlo k poruše na jednom z vedení velmi vysokého napětí, které propojuje osm rozvoden. Prý spadl vodič. Jenže – je tohle opravdu jediná a pravá příčina tak rozsáhlého blackoutu?
Mnoho lidí, kteří situaci sledují podrobněji, včetně odborníků na energetiku, upozorňuje, že samotné přetržení jednoho vodiče by v takto stabilní a robustní soustavě nemělo vyvolat tak velký efekt. Česká přenosová síť je přece dimenzována na podobné události – výpadky jedné větve by měly být automaticky přesměrovány přes ostatní části sítě. Proč se to tedy nepovedlo?
Důvodem může být jeden tichý, ale velmi zásadní problém – neplánované přetoky elektřiny ze zahraničí, známé také jako „grindly“.
Co jsou to „grindly“?
Po odstavení německých jaderných elektráren se v Německu výrazně zvýšil podíl obnovitelných zdrojů, hlavně větru a solární energie. Tyto zdroje mají ale jeden problém – jsou velmi nestabilní a závislé na počasí. Když fouká vítr nebo svítí slunce, vzniká přebytek elektřiny, který je třeba někam odvést. A právě tady přichází ke slovu naše přenosová soustava.
Přetoky, které Němci neunesou ve své vlastní síti, putují přes Polsko a Českou republiku směrem na jih a východ Evropy. To znamená, že česká soustava musí zvládat velké objemy proudu, které nejsou součástí našeho vnitrostátního energetického plánu. Síť je tím dlouhodobě přetěžována – a to může vést k výpadkům.
Výpadek jako důsledek přetížení?
Existuje důvodné podezření, že výpadek proudu, který zasáhl Českou republiku, nebyl způsoben jen „spadlým vodičem“, ale že šlo o kombinaci několika faktorů – včetně nadměrného toku elektřiny z Německa, který naši síť dostal do nestabilního stavu. Pokud byl jeden prvek poškozený nebo selhal, ostatní části sítě to zkrátka „neunesly“, protože už běžely na hranici svých možností.
Je tedy možné, že blackout nebyl náhodný. Mohl být předvídatelným důsledkem dlouhodobě neřešeného problému s energetickou politikou a přeshraničními přetoky, na které česká strana už roky upozorňuje.
Kdo za to nese odpovědnost?
Tady narážíme na ticho z oficiálních míst. Místo důkladného vysvětlení dostáváme jednoduchou odpověď o „spadlém vodiči“. Žádná zmínka o zahraničních tocích, žádná konkrétní data. Přitom jde o otázku bezpečnosti, stability a v krajním případě i života lidí.
Pokud se ukáže, že blackout byl způsoben přetížením soustavy kvůli zahraničním vlivům, bude nutné začít klást otázky nejen energetickým firmám a operátorům sítě, ale i vládě a Evropské unii, která tuto situaci umožnila svými rozhodnutími o liberalizaci trhu a zavírání jaderných zdrojů bez náhrady.
Co by následovalo, kdyby blackout trval déle než jeden den nebo pár hodin?
To, že jsme byli bez proudu několik hodin, už mnohým lidem stačilo k tomu, aby si uvědomili, jak moc je naše každodenní fungování závislé na elektřině. Ale co kdyby výpadek trval déle než jeden den? Třeba dva nebo tři dny? Scénář, který ještě nedávno působil jako nepřípustný, by se najednou mohl stát realitou. A jeho dopady by byly dramatické.
Doprava by se prakticky zastavila. Bez semaforů, bez vlaků, bez čerpacích stanic. Kdo má auto, by ho brzy neměl čím natankovat. Městská hromadná doprava by fungovala jen omezeně, pokud vůbec. Vznikaly by nehody a zácpy.
Obchody by zavřely. Nejen kvůli nefunkčním pokladnám, ale i kvůli nedostatku čerstvých potravin – lednice a mrazáky by přestaly fungovat, zboží by se kazilo. Lidé by vykupovali zásoby, což by vedlo k panice a možná i rabování.
Mobilní sítě a internet by selhaly. Záložní baterie v základnových stanicích vydrží jen několik hodin. Bez komunikace by lidé nevěděli, co se děje – šířily by se dezinformace a chaos.
Zdravotnictví by se dostalo do krize. Nemocnice sice mají generátory, ale na omezenou dobu. Pro pacienty závislé na přístrojích (např. domácí oxygenoterapie nebo dialýza) by nastala kritická situace. Lékárny by nemohly vydávat léky bez elektřiny.
Pitná voda by přestala téct. Čerpací stanice jsou závislé na proudu. Bez elektřiny by vyschly vodovody i kanalizace. Lidé by byli odkázáni na vlastní zásoby nebo nouzové dodávky.
Bezpečnost by byla ohrožená. Policie a hasiči by fungovali v nouzovém režimu. Nešlo by ale zaručit, že zvládnou udržet pořádek v ulicích, pokud by propukla panika. Bez kamerových systémů a alarmů by narostla kriminalita.
Psychologický tlak by byl obrovský. Strach, nejistota, bezmoc – to všechno by se začalo projevovat už po pár hodinách. Po dvou dnech by mohla být situace na pokraji kolapsu společnosti.
Zkrátka – delší blackout by odhalil, jak zranitelná naše moderní společnost je. A hlavně – jak moc spoléháme na to, že „všechno přece nějak poběží“. Jenže nemusí.
Co by se stalo s platbami? Hotovost jako záchrana
Jedním z největších problémů během blackoutu by byla nefunkčnost platebního systému. V momentě, kdy vypadne elektřina, přestanou fungovat platební terminály, pokladní systémy, ale i banky, bankomaty a online bankovnictví. Všechny tyto služby jsou totiž plně závislé na elektřině a internetovém připojení.
Lidé zvyklí platit kartou, mobilem nebo hodinkami by rázem zjistili, že si bez hotovosti nekoupí vůbec nic. A pokud by navíc obchody neměly přístup k systému, který ověřuje platby, nemusely by pro jistotu prodávat vůbec. I kdyby měli zásoby, nebylo by jak je prodat.
V tu chvíli by se ukázalo, jak zásadní je mít u sebe nebo doma určitou finanční rezervu v hotovosti. Jen fyzické peníze by totiž v době výpadku zůstaly plně funkčním a nezávislým prostředkem směny.
Tento scénář zároveň nastoluje závažnou otázku ohledně budoucnosti digitální měny. Pokud by v budoucnu došlo ke zrušení hotovosti a přechodu čistě na digitální platby – což se v některých zemích zvažuje – blackout nebo kyberútok by znamenal úplné ochromení ekonomiky a nemožnost si cokoli koupit.
Ukazuje se tak, že hotovost není přežitek, ale strategický prvek stability. V krizové situaci může být rozhodujícím faktorem mezi tím, jestli člověk získá základní potraviny a vodu, nebo ne.
Jak se na blackout připravit?
Výpadek elektřiny trvající několik hodin je nepříjemný. Výpadek trvající den nebo více může být pro mnoho lidí doslova existenční problém. Proto je dobré mít základní přípravu doma, i když věříme, že k ničemu vážnému nedojde.
Základní výbava, kterou by měl mít doma každý člověk, zahrnuje hlavně:
Dostatek pitné vody – ideálně minimálně pět až deset litrů na osobu. Bez vody se člověk dlouho neobejde a vodovod může během blackoutu přestat téct.
Trvanlivé potraviny – konzervy, sušenky, těstoviny, rýži, instantní jídla, která není nutné vařit dlouho. Ideálně věci, co vydrží několik měsíců až let.
Hotovost – jak už jsme zmínili výše, bez elektřiny nefungují terminály, banky ani bankomaty. Mít pár tisíc korun doma může být klíčové.
Baterky a náhradní zdroje světla – nejlépe i s náhradními bateriemi nebo solárním nabíjením.
Powerbanka – nebo jiný způsob, jak dobít mobil, pokud je potřeba spojit se s blízkými nebo s úřady.
Lékárnička a základní léky – nejen pro první pomoc, ale i pravidelné léky pro chronické pacienty.
Malý vařič na plyn nebo lihový vařič – pokud je potřeba uvařit jídlo bez elektřiny.
Radio na baterie nebo ruční pohon – v případě blackoutu může být důležité mít alespoň nějaký přístup k informacím.
Samozřejmě, každý má jiné možnosti – ale alespoň základní připravenost může výrazně snížit stres a riziko, pokud podobná situace nastane znovu.












