Pavel ve vazbě den osmnáctý. A i když jsem to neměla v plánu, musela jsem mu to zavolat – tedy mu volat už dneska, zatímco jsme byli domluveni až na zítra, protože to, na co mě upozornila Evka Pařízková za což jí ještě jednou moc děkuji, to je teda něco!
O co jde? Nevím, jestli o tom víte, ale když Pavel psával v letech 2000–2002 do internetové verze Reflexu, byl kamarád s Jiřím X. Doležalem. Pavel byl v té době asi nejznámější a vizuálně nejvýraznější rastaman v ČR (měl rasty až pod zadek a jeho články na téma rastafariánství četly tehdy tisíce lidí, ostatně byl i hlavním překladatelem české Bible Rastafariánů – Holy Piby) a JXD si ho časem “vyhlídl” jakožto maskota pro první promarihuanové legalizační lobby u nás. To trvalo do doby, než se Pavel od jednoho člověka z nejmenované zpravodajské služby (kterému býval Pavel sympatický a občas mu něco naznačil, aniž by za to cokoli chtěl, také byl pak předčasně odklizen do důchodu) na pana JXD dozvěděl určité informace, na jejichž základě s ním okamžitě ukončil spolupráci. Mezitím se ovšem událo slavné 11. září 2001 a Pavel napsal dva dny poté svůj, dnes už legendární fejeton “Babylon se hroutí”, díky kterému byl opět okamžitě vyhozen ze všech novinářských postů. Následující tři roky to pak byl donucen vyřešit tím, že si sám dal dva pseudonymy, které na střídačku používal a pod kterými mohl publikovat: Josef Smutný a Pavel Slepý. Nicméně, to udělal, aby existenčně přežil a dobrovolně.
Ovšem, nyní se už několik let nacházíme ve velmi zajímavé situaci, které jste si tu už někteří i všimli a to sice, že jméno Pavel J. Hejátko je v českém mainstreamu natolik zakázané (v klasických knihách o cenzuře je pro to terminus technicus “indexizace subjektu”, že dokonce ani opakované zatýkání a věznění tohoto člověka nesmí být krom sociálních sítí a pár fact checkingových stránek, (kde se to bohužel nedá uhlídat), nikde zveřejněno! Dokonce předevčírem mi přišel mail z jedněch běloruských novin, kde mně pokládají prakticky tu samou otázku a to sice, proč prý nemohou jeho zatčení ozdrojovat jinak než z českých sociálních sítí a na základě potvrzení jejich ambasády (!?! – asi jejich zpravodajské služby v tom hrají roli, to už jsem nějak nepochopila, jak je myšleno). A to i přesto, že VŠICHNI ostatní aktivisté, kteří mají v současnosti problémy se zákonem skrze svoje politické názory a chování jsou běžně na Novinkách, iDnesu, v Hospodářských novinách, Lidovkách, dokonce v Televizních novinách apod. zmiňováni, dokonce pomalu i s počtem dětí, milenek a adresami. Celá tahle tragikomická anabáze, ze které jediné, co vyplývá je to, že se tolik bojí na Pavla upozorňovat a vůbec tedy o jeho případech informovat je to, aby se o něj nezačala zajímat širší veřejnost (mimo vlasteneckou a aktivistickou bublinu) a na základě seznámení se s jeho uměním i osudem s ním nezačala snad i nedejbože sympatizovat, což vygradovalo včera v článku z Fora24, kdy byla PROKAZATELNĚ Pavlova báseň (na kterou vám sem hodím odkaz – dokonce ji tam v komentářích i sám narecitoval a zjevně se mezi vámi ujala, protože má už přes tisíc lajků, což je na báseň, jak sto tisíc na jakýkoli jiný příspěvek) uvedena jako báseň nějakého pana Andrease Anderse. To mě pobavilo a musela jsem to hned Pavlovi zavolat.
Protože od dnešního dne mám nového chlapa – svého Andrease! 
Zde originál odkaz na Pavlovu báseň, kterou jako hold panu knížeti napsal už 14. listopadu t.r.:
zde odkaz na článek, v němž je zmíněn jako autor básně pan Andreas Anders:
Přičemž, ani na vteřinu nepochybujte o tom, že autor článku ví, kdo onu báseň ve skutečnosti napsal! 
Skrze novinky, od včerejška žádné extra nejsou, Andreas všechny pozdravuje, je v pořádku, zdobí stromeček, chystají si tam vánoce, on se do toho dialyzuje a čekáme na soudní znalecký posudek, který bude vyhotoven sice už zítra, ale k prokurátorovi se dostane až v pondělí.
Děkuji za všechny, kteří mi píšete a posíláte Pavlovi psychickou podporu.
Monika Hejátková Andersová
