Budou vás zesměšňovat, ponižovat, urážet.
Protože vy budete říkat, co potřebujete, zatímco oni budou chtít dostat to, co chtějí.
Budete se muset vzdát představy, že to dělají, protože vás mají rádi, protože ve skrytu duše se bojí vaší touhy žít, být, milovat.
Budou se na vás dívat jako na škodnou zvěř, štvát vás, uhánět.
Protože váš les je jejich revírem.
Budete stát jako nazí ve vichru, jako slepí ve světle reflektorů.
Protože jste se probudili z dlouhého zimního spánku, oči plné ospalků.
Sotva se s přáteli stihnete rozloučit, zlomí nad vámi hole, vaše dobrá srdce vypijí hořký kalich jedu.
Budete si lízat rány v ústraní.
Sami s jedním obvazem.
Sami s modlitbou.
Sami.
Ale na konci cesty… jako šlahoun bez květu se usadíte.
Kořeny vámi prorostou.
A vy spatříte ty mocné bez pevné půdy pod nohama, neboť jste narovnali páteře.
A už není možná stát na vašich ramenou.
Přeji všem v naší zemi láskyplný a nenásilný protest, studentům, zdravotníkům, všem, kteří jste zvedli svůj hlas.
Tyto demokraticke vzkazy vladam jsou za me vzdy dulezite, at uz je u moci kdokoliv.
Když jsem před dvěma lety začal dělat rozhovory s právníky, kteří upozorňovali na protizákonné postupy vlád, bylo nás málo. Bylo tak snadné nás dávat do různých seznamů v mainstreamu a likvidovat naše názory manipulativními označeními.
Hra ztrácí na síle, když je jmen víc, než listů papíru.
Opatrujme se a bděme,
Tomáš Lukavec
